středa 14. dubna 2010

Svět revolty

Nesmrtelné autority hoďte za hlavu, ke slovu se derou "obyčejní" lidé. Politolog a historik Howard Zinn ve své vzývané knize People´s History of the United States zaznamenává historii USA skrze činy občanů. V krajních situacích se nemohli spolehnout pouze na své vůdce, a cestu k vytoužené demokracii tak museli absolvovat především oni sami. Ze Zinnova bestselleru nabírá inspiraci dokument Hlas lidu v režii Chrise Moora nasazený v bloku Chvála anarchie.

Na notoricky známé státníky se tu nahlíží s respektem, za zásadní charaktery jsou ale považováni právě jednotlivci z řad pracující třídy. Jejich názory divákům zprostředkovávají osobnosti z hollywoodských stájí. Stojí na pódiích ve vyprodaných sálech v Bostonu či Kalifornii, předčítají z dopisů či projevů jednotlivých aktivistů, aspoň na moment se vyžívají do jejich role.

Buřičství a nespokojenost cloumá i s dalším dokumentem, tentokrát portrétem Emmy Goldman. Režisérka Mel Bucklin sonduje do života ruské imigrantky, která se stala zásadním leaderem americké anarchie. Prosazovala ji jako zbrusu nový sociální řád založený na demokracii, opovrhovala xenofobií, ruku si nikdy nepodala s šovinisty ani zapálenými militaristy.

Anarchie se pojí také s tématem Squat The World. Dokumenty Squat Wars a 69 zachycují proces, jakým squatterské skupiny procházejí po celé Evropě. Obydlí zchátralý dům, o který majitel nejeví sebemenší zájem, snaží se jej opravit, pořádají zde kulturní akce pro veřejnost. Tvůrci obou zmíněných snímků za squattery stojí, podporují je, což bude po obeznámení se s touto problematikou dělat nejspíš i řada z vás. "Díky za každého dalšího squattera: jeho občanství bývá vážnější než jeho vlastnictví - a to je vzácné," napsal novinář a politik Matěj Stropnický. On sám se ostatně k tématu squattingu vyjádří během páteční panelové diskuze.

Ondřej Čížek

Mrňousci

Další AFOkomiks z rukou tvůrčího dua Gál-Měsíc

AFOkomiks dorazil na internet

Důrazně doporučujeme obrázek rozkliknout a zvětšit, jinak nic neuvidíte!

Fotorep



PopFOTOrep ze zahajovacího dne festivalu, tož je to za nama!



Zas tak moc to nežere



každej správnej týpek nosí mikinu jako módní guru a PR M.D.


Fópá


Nevíš? Zaplatíš!

vínečko rudé


slavnostní zahájení v kapli Božího těla


tohle nebylo pro běžné smrtelníky


můžeš obojí?


pan Užuž


pan Letka




investigativní novinařina




80. PARTY people



nevidět, ale vědět




tak Popper-C nebo ruce?



© Zuzana Černá & Jana Ganev





AFOkus vůbec není marnej!

Posíláme další odkaz, tentokráte na první AFOkus v režii Bohdana Bláhovce (nejbrutálnějšího idola současné FAMU generace by Sarah) s Janem Jílkem v roli moderátora (taky idol, ale čí?). Další kousek bude zveřejněn zítra v pozdních hodinách na čété dvojce, nebo pak na netu.

Nepřepínejte!

S populárně-vědeckým filmem jsem se setkal už jako dítě, hltal jsem přírodovědné snímky v České televizi. V posledních letech jsem si oblíbil stanice jako Discovery nebo Spektrum, které jsou na tento žánr přímo orientované, a téměř z nich nepřepínám na divácký mainstream.

Právě ten s rozvojem technologií ochabuje. Lidé si mohou přepnout na digitální kanály, které za posledních deset let neuvěřitelně expandovaly. Ukazuje se, že tajemství odhalovaná vědeckým výkumem jsou někdy zajímavější než umělé narativní tvary.


(fotografie odpočívajícího ředitele je z jeho FB profilu)


Myslím, že populárně-vědecký film je skvělým příkladem edutainmentu, může jít navíc i o skvělý vývozní artikl. Globalizace a digitalizace televizního trhu poskytla řadě zemí a producentů možnost expandovat, Česká republika své vědecké poznatky příliš prodávat neumí. Zaspala nástup nových formátů i technologií a to je škoda, protože české vědecké poznatky jsou dobře sdělné. Proč nenatáčet naučné filmy rovnou v angličtině nebo s titulky, když se mohou promítat po celém světě! Intelektuální hrátky českých filmařů mnohdy nikoho neupoutají, zatímco atraktivní ilustrace tuzemského vědeckého výzkumu by mohly dobře vydělávat.

Pokud se ptáte, jak by měl vypadat ideální populárně-vědecký film, mělo by se jednat o kreativní, estetizovaný program, v němž se pro objasnění určených pojmů užívá nejnovější a přesné argumentace ilustrované za pomoci moderních technologií.



Česká produkce by v tomto smyslu mohla být vyzdvižena v historické oblasti, kde například ostravské studio má pozoruhodné výsledky. Těším se však i na letošní CERN Jana V. Sachera, jenž slibuje podívanou i polemičnost. Ve světě mohou jako příklad sloužit pořady BBC, především pak bristolského producentského centra. Skutečnými idoly žánru jsou pak ti, které jsme již přilákali na AFO - Jeff Lieberman, Nigel Marven, David Barlow a samozřejmě Robert Winston!

Petr Bilík, zaznamenal Ondřej Šír