Týmovka

Samozřejmě, že jsem kdysi sledovala seriál Byl jednou jeden život, ale v podstatě mě více zajímaly filmy o počátcích kinematografie, při nichž jsem začala objevovat, jakým způsobem věda pomohla ke vzniku filmové historie, jak velký podíl na tom měli vědci.

Můj pozdější odborný zájem o populárně-vědecký film vyplynul z toho, že jsem měla zkrátka pocit, že se u nás takovýto typ filmu teoreticky příliš nezkoumá. Nevědělo se o jeho vzniku, o jeho historii v Československu, nevědělo se, jací režiséři se jím zabývali a jakým způsobem byly tyto snímky institucionálně zaštítěny, zda stát měl vůbec chuť takovou věc podporovat.

Pokud jde o charakter českého populárně-vědeckého filmu v minulosti, závisí na historickém kontextu. Tím mám na mysli, v jaké době dané filmy vznikaly, zda je nesvazovala ideologie. Třeba v 50. letech některé vědecké disciplíny mocenskému diskurzu posluhovaly, stát dotoval natáčení řady instruktážních či náborových snímků, řada z nich popularizovala určité profese.

Proč se zabývat populárně-vědeckým filmem? Určitě kvůli významu, jaký má pro společnost ve smyslu jeho silného vzdělávacího potenciálu. Je také zajímavé sledovat, jak se tento žánr vyvíjí historicky a stylově, jaká nová témata jsou zpracovávána a tak podobně.

Pro mě je důležité především silné téma, které má nějaký společensko-kulturní přesah, zároveň však nejde pouze a jedině o něj. Líbí se mi dokumenty využívající co nejvíce možností, které dokumentární druh nabízí, ať už to jsou rozhovory či archivní záběry nebo i animace. Důležitá je podle mě nejenom informace, ale i způsob, jakým ji tvůrci prezentují. Mnohdy přitom ani nejsou důležití samotní režiséři, jako spíše celé týmy. Obdivuji například práci BBC, jejich dokumenty jsou zábavné, ale zároveň podávají poměrně značnou sumu často ne právě jednoduše sdělitelných informací.

Lucie Česálková, zaznamenal Ondřej Čížek